Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Trokavec
obecTrokavec

Připravujeme pro Vás nové webové stránky

Současnost

O obci

Obec Trokavec (dříve také Trokaveč, Trokawetz) leží při jihozápadním okraji Brd asi 16 kilometrů jihovýchodně od Rokycan v nadmořské výšce 615 metrů. Obec se skládá ze tří části, původní vsi – protáhlé okrouhlice lemované bývalými statky s návsí a rybníkem a novější částí „Pančavou“ založenou po velkém požáru v roce 1866, která převzala jméno po bývalé samotě. Obě části pak propojuje místní část „Průhon“ se dvěma staveními nazvaná podle prohánění dobytka. Název samotné obce je snad odvozen podle necek „troků“ či od vlastního jména (německy Trog – necky). V obci jsou dva spolky – Sokol a Sdružení dobrovolných hasičů. Celoročně zde funguje „Hospůdka na Pančavě“, v letních měsících pak i sezónní občerstvení v č.p. 3. Obec sice nenabízí žádné významné architektonické skvosty, ale oko turisty jistě potěší například malebná roubenka na Pančavě (č.p. E1), před budovou bývalé školy (dnes sídlo obecního úřadu) najdeme pomník padlým v první světové válce a za zmínku jistě stojí i nově vybudovaná zvonička upomínající tu původní strženou v padesátých letech minulého století, kterou najdete východně od návsi. Co však chybí v architektuře je měrou vrchovatou nahrazeno polohou obce, která přímo vybízí k výletům po okolí. Trokavec je ideálním východiskem k návštěvě CHKO Brdy, která leží doslova za humny. Zcela jistě nelze vynechat výlet k ikonickým Padrťským rybníkům, příznivci méně frekventovaných míst jistě ocení výstup na nedalekou Trokaveckou skálu (706 m.n.m.) či vrch Okrouhlík (707 m.n.m.) s přilehlým řetězcem vystupujících buližníkových skal se zajímavým výhledem. Milovníci dávnější historie zavítají na téměř až mysteriózní ruiny kláštera u Teslín a samozřejmě na pozůstatky hradu Dršťka (Losumberg) u Skořic a Homberk (Hohenberg) u Vísek. Příznivce novější historie jistě osloví po krajině roztroušené připomínky na existenci vojenského výcvikového prostoru, který zde fungoval mezi lety 1927 – 2016. A nakonec připomenu snad to nejdůležitější -  v sezóně jsou brdské lesy plné hub, ale kde přesně rostou, to už vám samozřejmě neprozradíme…..

 

Stručná historie obce

První nepřímá zmínka o obci pochází z období někdy po roce 1380 a dovolím si ji ocitovat:

Někdy po roce 1380 potkala bratry z Homberka další rána. Ješek z Homberka, který nebyl ženatý a tudíž nezanechal potomky, byl zabit sedláky na posvícení v Trokavci. Byl to již druhý ze čtyř bratrů, který byl usmrcen prostými lidmi. Za vztažení ruky na osobu vyššího stavu hrozily ty nejpřísnější tresty a poddaní se něčeho takového neodvažovali. Proto se zdá, že Jiřík a Ješek byli násilnických povah a chovali se k lidu takovým způsobem, že šlo možná o zabití v sebeobraně. 1)

Tuto historii vypověděl roku 1456 služebník na hradě Homberku Václav Mudrák ze Sluh v průběhu dědického sporu o homberské panství. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyl přímým svědkem události a měl ji tedy pouze z doslechu.

Nicméně je téměř jisté, že v té době již obec existovala, pravděpodobně vznikla někdy ve 13. století v souvislosti s kolonizací brdského podhůří příslušníky rozvětveného rodu Buziců s erbem sviní hlavy, ke kterým patřili i výše uvedení páni z Homberka. Osudy vesnice (a nakonec i Homberka) během husitských válek nejsou známy, ve výčtu vesnic rožmitálského panství z roku 1544 je Trokavec uveden, na rozdíl od ostatních vsí homberského panství, zdá se. že husitské války obec přežila. Zadlužené panství Lva z Rožmitálu vykupuje mezi lety 1550 – 1555 Florián Gryspek z Gryspachu, šlechtic bavorsko-rakouského původu, který byl velmi zdatným hospodářem. Byl to pravděpodobně také Gryspek, na jehož popud byly založeny Padrťské rybníky, které pak sloužily blízkým železárnám. Po jeho smrti byl rozdělen jeho majetek mezi jeho syny. Každému z nich byla přidělena část majetku, kterým mohli disponovat dle své volby. Nikdo z nich jej však nesměl prodat ani zadlužit a předávat jej mohl pouze mužským potomkům. Statek Mirošov i s Trokavcem připadl jeho synovi Ferdinandovi. Od té doby sdílel Trokavec osud mirošovského panství, včetně jeho konce, který nastal roku 1725, kdy se Jan Vratislav z Mitrovic, který se sice domohl hraběcího titulu, zadlužil výstavbou místního zámku natolik, že celé panství skončilo v dražbě. Zámek Vratislavů z Mitrovic odkoupila císařská komora a Mirošov se tak stal součástí panství koruny a zařazen pod zbirožský korunní statek. Tento stav trval až do 7. září 1848 kdy u nás vstoupil v platnost zákon o zrušení poddanství. 

Dalším významným milníkem v dějinách obce byl srpen 1866, kdy vypukl požár v dnešním  č.p. 1 a rychle se rozšířil po celé vsi. Následky byly katastrofální. Obec byla prakticky vypálena. Po požáru bylo společně rozhodnuto, že majetnější statkáři vykoupí ty menší a ti za to získají dvojnásobek plochy svých pozemků, doslova „dva sáhy za jeden sáh“, pokud se usadí podél cesty k Mirošovu. A tak se i stalo a vznikla nová část, která převzala jméno po samotě „Pančava“ (samota byla v místech, kde stojí první tři domy v uličce naproti DTJ). Původní ves a Pančava byli propojeny „Průhonem“, kudy se proháněl dobytek úvozem, neboli „průhou“. 

Požár nakonec obec překonala a v roce 1880 žilo v obci vůbec nejvíce obyvatel -  594 (v roce 1869, tedy rok po požáru bylo obyvatel 514).

V roce 1891 byl v Trokavci založen sbor dobrovolných hasičů.

Další převratné události přinesla obci „Velká válka“ neboli I. světová válka. Tak jako ze všech obcí rukovali muži i z Trokavce a tak jako asi ve všech obcích se někteří domů už nevrátili. V Trokavci jich bylo 7, z toho 2 ztratili život na srbské frontě, dalších 5 potom na frontě východní, respektive v Rusku. Obecní kronika uvádí i 5 legionářů, u dvou je pak zapsána i příslušnost ke konkrétní jednotce ruské armády.

Po hubených válečných letech dochází opět k rozvoji obce. Chloubou obce je škola s tříčlenným učitelským sborem a v roce 1936 byl postaven Dům tělovýchovné jednoty, kolaudace byla 30.1.1937. V roce 1926 dochází k události, jejíž důsledky ovlivní obec až do dnešních dnů. 19. února toho roku schválila vláda RČS projekt zřízení dělostřelecké střelnice. Následujícího roku již na Jordánu hřmějí salvy děl armády mladé republiky. I přesto, že zřízení střelnice provázely četné protesty, vstup do prostoru nebyl omezen (kromě dopadových ploch) a naopak kolem Padrťských rybníků vesele bují turistický ruch.

V roce 1938 nastává zabrání pohraničních oblastí nacistickým Německem a v roce 1939 pak celé RČS. Další zvrat nastává a v roce 1941, kdy okupační správa rozhoduje o podstatném rozšíření střelnice západním směrem. V cestě bohužel stojí i obec Trokavec. Obyvatelé jsou nucení své domy odprodat a jsou vystěhováváni prakticky po celém území Protektorátu. Naštěstí v témže roce postihla Brdy nevídaná větrná kalamita, lesním dělníkům a vlastníkům potahů je tedy dovoleno v obci zůstat a do vystěhovaných obcí jsou umístěni lesní dělníci. Rozsah kalamity si vyžádá i zřízení pracovního tábora pro vězně na Kolvíně (10 000 lidí) a několika gravitačních lesních železnic. Zpracování kalamity se protáhlo až do konce roku 1944 a v té době už okupanti záměr rozšířit střelnici opustili. 

Po osvobození se lidé mohli vrátit do svých domovů, neboť domy v obcích zůstali stát. Po únorovém převratu roku 1948 se však události začali ubírat opět nepříznivým směrem. V roce 1952 se střelnice začala opět rozšiřovat. Sice v menším rozsahu než za války, zato podstatně radikálněji. Několik sousedních obcí je vystěhováno a srovnáno se zemí. Trokavec nejhoršímu osudu sice unikl, ocitl se však na samém okraji vojenského prostoru. Zákaz vstupu začal opět platit. V roce 1950 žilo v obci 217 obyvatel, což byl proti předválečnému období značný propad (1930 – 383 obyvatel). Mírný vzestup obec zažila při sčítání roku 1961, kdy bylo v obci hlášeno 224 obyvatel – do obce přibyli lidé z vystěhovaných obcí.

Jelikož byl Trokavec vždy obcí převážně zemědělskou, nevyhnula se mu ani socializace vesnice. Roku 1957 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, které hospodařilo na 276 ha. V roce 1960 se sloučilo s JZD ve Vískách a vzniká JZD „Javorka v Trokavci“ se společnou plochou 450 ha. Ve stejném roce je i tak v obou obcích ještě 12 samostatně hospodařících rolníků.

V důsledku stálého poklesu počtu obyvatel je v roce 1963 zrušena škola. V roce 1970 poklesl počet obyvatel na 178. V letech 1972 – 1973 byly dokončeny nové bytové domy při silnici do Vísek. V roce 1973 se JZD „Javorka“ sloučilo s JZD v Mešně, za dva roky nato i s JZD v Kakejcově s novým názvem „Budoucnost“. Odyssea trokaveckých družstevníků definitivně končí sloučením JZD „Budoucnost“ spolu s několika dalšími do JZD „9. květen“ Příkosice s výměrou 4012 ha.

V roce 1980 žilo v Trokavci 143 obyvatel, po sametové revoluci, kdy bylo sčítání lidu až v roce 1991 pak 132.

V roce 1992 se obec osamostatňuje a po dodatečných volbách vzniká i nové zastupitelstvo.

 V roce 2001 žije v obci 105 obyvatel.

V roce 2005 obec získává znak a prapor.

 Roku 2006 začíná výstavba vodovodu, asi největšího počinu v obci od sametové revoluce. Tato akce je však záhy zastíněna událostí, která nemá v novodobé historii obdoby. V roce 2007 byl oznámen záměr vybudovat americký radar na bezejmenné kótě „718“ a byla zahájena bilaterální jednání mezi vládou ČR a USA. Proti radaru se zvedla silná vlna odporu a to zejména v Trokavci, který byl plánovanému umístění nejblíže. Vyhrocená kampaň přinesla hodně zlé krve a tak se všem místním ulevilo, když nová americká administrativa v roce 2009 od záměru definitivně ustoupila. V roce 2010 byla dokončena výstavba vodovodu.

Při dalším sčítání lidu roku 2011 dosahuje počet obyvatel svého dna – v obci trvale žije již jen 87 obyvatel.

K prvnímu lednu 2016 je zrušen VVP Brdy a plynuje jej nahrazuje nově vyhlášené CHKO Brdy. Postupně probíhá pyrotechnická očista území a do Brd se pomalu vracejí turisté. I Trokavec najednou není „na okraji světa“ a přeci jen se pomalu probouzí k životu. Do obce se stěhují noví obyvatelé, často rodiny s dětmi. 

V roce 2018 je zasazena památná lípa ke stému výročí vyhlášení RČS.

V říjnu 2020 byla dokončena výstavba zvoničky v horní části obce nad návsí.

V roce 2021 žilo v obci 112 obyvatel (sčítání lidu).

Obyvatel zvolna přibývá a tak 1.září 2023 zahajují školní výuku v Mirošově i čtyři prvňáčci z Trokavce.

autor: DB


Citace a zdroje:

  1. Hrad Homberk u Příkosic, M. Novobilský a P. Rožmberský, nadace České hrady, Plzeň 1995

 

www.army.cz – portál MO ČR, historie VVP Brdy, evidence válečných hrobů

www.portafontium.eu – Kronika obce Trokavec 1921 – 1989

Kronika obce Trokavec – 1990 – současnost

www.mirosov.cz – Stránky města Mirošova, historie

www.cs.wikipedia.org – Florian Gryspek

www.vdb.czso.cz  - portál Českého statistického úřadu – čerpány informace o počtu obyvatel

Periodikum „Mladé Rokycansko“ ročník VI; číslo 8 ze dne 1.4.1938; článek J. Zelinky „Babička Blechová z Trokavce vzpomíná“ – o požáru roku 1866

 

 

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4